Zinedine Zidane

Životní příběh Zinedina Yazida Zidana zní jako pohádka. Narodil se jako páté dítě alžírským přistěhovalcům žijícím na chudinském předměstí Marseille. Odmalička žil fotbalem. V osmi letech vstoupil do týmu US Saint-Henri, odkud přestoupil do Septemes Sports Olympiques. Většinu svých vrstevníků herně převyšoval a byl přirozeným vůdcem i pro starší chlapce. Ve čtrnácti letech uzavřel smlouvu s týmem Cannes a v šestnácti za něj nastoupil v první lize.

V městě na jihu Francie také potkal svou budoucí manželku Veronique. Když však po sezoně 1992 Cannes spadlo do druhé ligy, rozhodl se přestoupit do Bordeaux, které v té době také hrálo druhou ligu. On a Christophe Dugarry pomohli týmu nahoru a dostali ho do evropských soutěží. V sezoně 95-96 se mužstvo dostalo dokonce do finále poháru UEFA, kde ho zastavil až Bayern Mnichov.

V bordeauxkém období začala také Zidanova reprezentační kariéra. Na domácím stadionu v Bordeaux hrála v srpnu 1994 Francie s Českou republikou a prohrávala 0:2. Zidane nastoupil až v 63. minutě, ale dokázal zápas svými dvěma góly vyrovnat.

Mladého Zidana si začali stále více všímat dva trenéři - Alex Fergusson z Manchesteru a Marcello Lippi z Juventusu. Ale Fegusson dlouho přemýšlel, jestli Zidane není příliš drahou koupí, a tak mu ho nakonec vyfoukl Lippi. "Zizou" se po sezoně 95-96, kdy vyhrál titul nejlepšího hráče francouzské ligy, stěhoval do Turína za 3,2 milionu liber.

Rok 1996 však přinesl Zidanovi i zklamání. Nastupující hvězda nezvládla svou roli a svými slabými výkony nepomohla Francii na mistrovství Evropy 1996. Francie zůstala před branami finále po penaltovém rozstřelu s Českou republikou. Zidane prostě nezvládl závěr sezony, v níž odehrál šedesát zápasů a skončil totálně vyčerpaný.

Příchod do Juventusu ještě zvýšil Zidanovu slávu. Klub vyhrál dvakrát po sobě Scudetto, ale ve finále Ligy mistrů proti Dortmundu ani proti Realu neuspěl. Zidane byl v tomto období hlavní osobností „bianconeri“.

V létě roku 1998 Francie vyhrála mistrovství světa. Zidane, kterého spousta lidí kritizovala za slabé výkony v průběhu turnaje, všechny umlčel dvěma trefami ve finále proti Brazílii. Na konci roku získal Zizou Zlatý míč i cenu pro nejlepšího hráče světa udělovanou FIFA.

V následující sezoně se Juventusu na dlouhou dobu zranil Alessandro del Piero, brilantní technik s citem pro přihrávku, jehož nikdo nedokázal nahradit. Tým spadl na šesté místo tabulky a trenér Lippi od něj odešel již v průběhu sezony. Nahradil ho Ancelotti, který odvedl výborný kus práce a vedl tým k jistému vítězství v lize. Zbabraný konec sezony však všechno zkazil. Na Zidana se snesla obrovská vlna kritiky, že nedokáže týmu pomoci, když je to nejvíce třeba a hráč začínal být znechucen.

Náladu si spravil na EURU 2000, kde jako pravý vůdce dovedl tým až do vítězného finále. Na konci roku znovu získal cenu FIFA. V sezoně 2000-01 ale znovu nedokázal zvítězit s Juventusem a učinil konečné rozhodnutí. Za neuvěřitelných 46 milionů liber odešel z Turína do Realu Madrid, nejlepšího celku současnosti. Po počátečních problémech se skvěle adaptoval a stal se hvězdou týmu hvězd, který v roce 2002 opět vyhrál Ligu mistrů. UEFA pak Zidana ocenila jako nejužitečnějšího klubového hráče sezony 2001/2002.

Na mezinárodní scéně však musel Zidane v roce 2002 překousnout hořkou pilulku. Kvůli zranění takřka nezasáhl do bojů na mistrovstí světa v Japonsku a Koreji a favorit šampionátu Francie, který bez něj působil bezradným dojmem, vypadl již v základní skupině.

Na MS 2006 v Německu dotáhl Francii svými góly a fantastickými výkony až do finále, ve kterém také skóroval. V nastavení ale nevydržel nadávky na jeho rodinu od Itala Matterazziho, udeřil ho hlavou do hrudníku a byl vyloučen. Francie nakonec prohrála na penalty. Po tomto MS se Zizu rozloučil s kariérou.

Po návratu Florentina Péreze na prezidentské křeslo se Zinedine Zidane do Realu Madrid vrátil, když vykonával funkci poradce prezidenta. Po příchodu Josého Mourinha se přesunul do nové funkce, kde plní roli prostředníka mezi prvním mužstvem Los Blancos a prezidentem.

Se svou ženou Veronique má Zidane dva syny, Enza, vycházející hvězdu Realu Madrid, a Lucu. Kromě reklamy pro firmu Adidas je například hlavním mužským modelem světoznámého Christiana Diora.

Kariéra:
Cannes (1986-1992)
Bordeaux (1992-96)
Juventus (1996-2001)
Real Madrid (2001-2006)

Trofeje:
Mistr světa s Francií (1998)
Mistr Evropy s Francií (2000)
2x mistr italské ligy s Juventusem (1997, 1998)
Vítěz Ligy mistrů s Realem Madrid (2002)
Mistr španělské ligy s Realem Madrid (2003)
Španělský superpohár s Realem Madrid (2003)

Individuální trofeje:
Zlatý míč (1998)
Hráč roku FIFA (1998, 2000)
Nejužitečnější hráč podle UEFA (2002)