Álex

Alejandro Fernández Iglesias se narodil dne 15. října 1992. Svou fotbalovou kariéru započal v madridském klubu R.S.D. Alcalá, odkud se později přesunul do mnohem slavnějšího Realu Madrid.

Alejandro, kterému se neřekne jinak než Álex, se probojoval do kategorie „Juvenil A“, kde se stal jedním ze základních kamenů značného úspěchu, kterého tento tým v sezoně 2009/2010 dosáhl. Álex se stal mistrem ligy, podílel se na výhře v turnaji Copa de Campeones, který každoročně pořádá španělský fotbalový svaz pro kluby v kategorii „juvenil“ a jeho tým se také probojoval do Copa del Rey, kde však ve finále podlehl Athleticu Bilbao.

Především díky svým výkonům v sezoně 2009/2010 si ryšavý záložník vysloužil zvýšený zájem o svou osobu a také pozvánku do prvního týmu, s kterým spolu s dalšími čtyřmi canteranos odcestoval do USA ke dvěma přípravným zápasům. Hned v prvním zápase proti Clubu América dostal šanci odehrát své první minuty v řadách A-týmu, když v 84. minutě vystřídal Cristiana Ronalda. Spolu s ním se do přípravy s prvním týmem Bílého baletu zapojil také jeho bratr Nacho, který už hraje za Castillu a je o dva roky starší než Álex.

Álexovo jméno se pravidelně objevuje na soupiskách mládežnických reprezentačních týmů Španělska. V roce 2009 podíval na Mistrovství Evropy v Německu do 17 let. Španělsko však dokázalo ve skupině uhrát jen tři bezbrankové remízy a muselo se s turnajem záhy rozloučit. Úspěchu se Álex nedočkal ani na následujícím Mistrovství světa v Nigérii do 17 let. Talentovaný záložník se totiž turnaje nakonec nemohl zúčastnit kvůli zdravotním problémům. „Snad bude další mistrovství, protože byla smůla o něj přijít,“ dodal k tomu sám hráč. Přitom není pochyb o tom, jak moc si Álex váží možnosti reprezentovat svou zemi. „Nosit znak Španělska na hrudi je to nejlepší, o co může fotbalista usilovat,“ neskrývá mladší bratr Nacha svou hrdost, když může španělský dres obléknout.

Dalším turnajem, kterého se Álex mohl zúčastnit, bylo Mistrovství Evropy do 19 let, které se konalo ve Francii od 15. do 30. července 2010. Jeho jméno se nejdříve objevilo mezi 22 před-vybranými hráči. Ještě před začátkem turnaje však musel být počet hráčů snížen na 18 a mezi čtyřmi hráči, kteří museli tým opustit, se objevil také Álex. Nemohl se tak podílet na zisku stříbrných medailí, které reprezentanti Španělska nakonec vybojovali, když ve finále podlehli Francii.

Álex Fernández nastupuje v záloze na postu středopolaře. Má přehled o hře a jeho hru zdobí přesné přihrávky na kratší i delší vzdálenost. Ze středu pole dobře diriguje hru, dokáže se zapojit i do defenzivních úkolů týmu. On sám se popisuje jako středopolaře, „který rád útočí, rád bráním a nerad vidím spoluhráče, kterému se na hřišti nedaří.“ Po trenérech požaduje, aby mu, kromě důvěry, při hře poskytovali volnost. Také Nacho si je dobře vědom kvalit svého bratra: „Je velmi pracovitý. Předtím hrál více defenzivně, ale postupně se začal více zapojovat do útoku svými přihrávkami.“

Jedním ze vzorů Álexe je Xabi Alonso. „Je to pan fotbalista, velká posila pro Real Madrid, Španěl a je skvělý v jakékoli záložní řadě. Snad tady bude hrát hodně let. Rád bych jednou hrál po jeho boku,“ obdivuje Álex o mnoho zkušenějšího středopolaře Realu Madrid. Sám Alejandro je někdy přirovnáván k zarputilému záložníkovi Paulu Scholesovi z Manchesteru United. Jako Scholes z Realu Madrid je mu přezdíváno především kvůli jeho zrzavým vlasům, ale také postu, na kterém oba hráči nastupují.